Kategorie

Životopis v datech:
25. 11. 1895  
Ludvík Svoboda se narodil v Hroznatíně na Českomoravské vysočině.

11. 06. 1915  
byl odeslán na východní frontu poté, když byl povolán do rakousko – uherské armády jako absolvent základních škol a Zemské zemědělské školy ve Velkém Meziříčí. 

09. 09. 1915  
přešel do ruského zajetí.

Září 1916  
vstoupil do československých legií. Zúčastnil se slavných bitev legií u Zborova a Bachmače proti rakouské a německé armádě a bojů o trans sibířskou magistrálu proti Rudé armádě. Postupně velel družstvu, četě, rotě a praporu.

Září 1920  
vrátil se do Československa v hodnosti kapitána, demobilizoval a ujal se svého rodného hospodářství.

23.10.1921-10. 01. 1923 
vrátil se do nově se budující armády, nastoupil do 3. pěšího pluku Jana Žižky z Trocnova v Kroměříži. Prošel řadou funkcí. V hodnosti kapitána velel kulometné rotě 3. pěšího pluku. Povýšen na štábního kapitána.

01. 05 .1923-14. 04. 1931 Na Podkarpatské Rusi sloužil u 36. pěšího pluku, kde byl velitel kulometné roty, později zástupcem velitele praporu v hodnosti štábního kapitána.

15. 09 .1931-14. 07. 1934  
povýšen na majora, vyučoval maďarštinu ve Vojenské akademii v Hranicích.

15. 07. 1934  
opět nastoupil do svého mateřského pluku v Kroměříži v hodnosti podplukovníka.

Květen – září 1938  
byl velitelem náhradního praporu. Po splnění mobilizačního úkolu, na vlastní žádost odešel jako velitel polního praporu na hranice bránit republiku.

15. 03. 1939  
okupace Česko-Slovenska. Po okupaci Československa hitlerovským Německem se L.S. podílel na vytváření ilegální vojenské organizace Obrany národa na východní Moravě.

05. 06. 1939  
odešel do Polska přes hranice v okolí Ostravy. V Krakově převzal velení tvořící se zahraniční vojenské dobrovolecké jednotky.

18. 09. 1939 ;  
po pádu Polska převedl vojenskou jednotku do Sovětského svazu, kde požádal o azyl.

Únor 1942  
začal organizovat a cvičit v Buzuluku 1. československý samostatný polní prapor v SSSR.

30. 01. 1943  
prapor odejel na frontu pod velením plk. L. Svobody.

08. 03. 1943  
začal se boj u Sokolova a dalších střetnutí s německými vojsky na tomto úseku fronty.

Duben – září 1943  
budovala se 1. československá samostatná brigáda, která byla nasazena do bojů za osvobození Kijeva a Pravobřežní Ukrajiny. Po ukončení těchto bojů byla brigáda přeorganizována v 1. československý armádní sbor.
03.12.1943 povýšen na brigádního generála 

06. 10. 1944  
sbor se zúčastnil bojů v Karpatsko – dukelské operaci a 6. října si probojoval cestu přes státní československé hranice.

04. 04. 1945  
byl jmenován ministrem národní obrany v Košické vládě. 
10.05.1945 povýšen na divizního generála. 
01.08.1945 povýšen na armádního generála. 

11. 10. 1948  
vstoupil do KSČ.

25. 04. 1950  
byl odvolán z funkce ministra národní obrany a jmenován předsedou Státního výboru pro sport a tělovýchovu a náměstkem předsedy vlády.

08. 09. 1951  
byl odvolán i z této funkce.

Listopad – prosinec 1952  
zadržen a vyšetřován STB.

01.01.1953  
úředně penzionován. V době nezařazení se věnoval své rodné obci.

1954 – 1958  
byl náčelníkem Vojenské akademie velitelského směru v Praze.
30.04.1959 byl penzionován.

1948 – 1968  
byl nepřetržitě poslancem Národního shromáždění za některý z okresů Českomoravské vysočiny.

30. 03. 1968  
Národní shromáždění ho zvolilo za prezidenta republiky.

23. 08. 1968  
vedl delegaci na moskevské jednání, odkud se delegace, rozšířena o zadržené politiky, vrátila v ranních hodinách 26. srpna.

V roce 1975  
L. Svoboda onemocněl a přestal vykonávat funkci prezidenta.

20. 09. 1979  
Ludvík Svoboda zemřel.

pokud si chcete přečíst podrobný životopis:

1.    Navštivte stránky http://www.ludviksvoboda.cz/
2.    Nebo si ho stáhněte zde

Fotografie najdete zde